Dnes je sobota 23. července 2016   ::   svátek má Libor   ::   světec dne sv. Brigita, řeholnice

 

Kontakty:

Sídlo:
Římskokatolická farnost Chvalkovice
Chvalkovice 58
683 41 Bohdalice

 

Kontaktní místo:
Farnost Chvalkovice
Náměstí 109
683 33 Brankovice

Telefon: 515 532 064

E-mail: chvalkovice@mojefarnost.cz

 

Aktuální dění ve farnosti


Společná pouť našich farností ke sv. Antonínu Paduánskému do Blatnice pod sv. Antonínkem


Žehnání domů

V poslední době přibylo žádostí a to nejen od praktikujících věřících, dokonce i od lidí nevěřících o požehnání jejich příbytku kvůli zvláštním a negativním okolnostem jejich života, které vnímají ve svých domácnostech.

Žehnání domu je svátostina. Nejedná se tedy o magický úkon (není to nějaké středověké zaříkávání), ale účinná Boží milost, která se projeví natolik, nakolik se s ní bude spolupracovat. Je-li to možné, je vhodné obnovovat žehnání domu jedenkrát ročně.

Tuto nabídku bychom chtěli realizovat postupně v našich obcích. Případní zájemci o požehnání domu se mohou nahlásit do 11. ledna v Brankovicích na faře a v lékárně, v Malínkách u pana Ing. Jiřího Bartošíka, v Nemochovicích a Hvězdlicích na obecním úřadě a ve Chvalkovicích v kostele a u pana Jiřího Štukavce.

Bohoslužby slova pro děti

Děti z farností Brankovice, Chvalkovice a Hvězdlice se mohou opět těšit na bohoslužby slova v novém školním roce 2014/15. Celý školní rok je budou provázet významné postavy Starého zákona.

Bohoslužby slova se konají pravidelně, každý druhý pátek v měsíci (10.10.; 14.11.; 12.12.; 9.1.; 13.2.; 13.3.; 10.4.; 8.5. - celodenní pouť; 12.6.).

Začíná se v 17 hodin v kostele sv. Mikuláše v Brankovicích a po skončení bohoslužby následuje další program pro děvčata a ministranty na faře, předpokládaný konec je v 19 hodin.

Program bohoslužby slova je vhodný pro děti od pěti do patnácti let.

Na všechny děti, jejich rodiče či prarodiče se těšíme a srdečně je zveme.



Opravujeme kostel svatého Floriána v Nemochovicích

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku
„Kostel sv. Floriána v Nemochovicích“
Výzva více zájemcům k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce
jedná se o zadávací řízení mimo režim zákona č. 137/2006 Sb.

zveřejněno 30.7.2013

Opravujeme farní kostel svatého Bartoloměje

V září 2012 probíhá výběrové řízení na revitalizaci zeleně v okolí kostela. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku a rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky jsou k dispozici v následujících odkazech.


Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku
„Kostel sv. Bartoloměje ve Chvalkovicích u Bučovic-revitalizace zeleně“
realizované v rámci Programu rozvoje venkova ČR 2007 - 20013
pod reg. č. 011/012/3220b/564/000063


V měsíci červnu a červenci 2012 proběhlo výběrové řízení na dodavatele. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku a rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky jsou k dispozici v následujících odkazech.


Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku
„Kostel sv. Bartoloměje v Chvalkovicích u Bučovic“
realizované v rámci Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013
pod reg. č. 011/012/3220b/564/000063


Rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky.

Pastýřský list otce biskupa Vojtěcha k Roku křtu 2011

Křest je velký Boží dar

příprava k oslavě 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu

Milé sestry, milí bratří, milé děti,

je tomu rok, co jste vyslechli společný pastýřský list biskupů naší země, kterým byla vyhlášena tříletá příprava na jubilejní rok 2013, kdy si budeme připomínat jedenáctisté padesáté výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na území, kde žijeme.

Celou dobu přípravy nás má provázet pozornost k Písmu, abychom objevovali poklady v něm ukryté. To je cílem i biblického pastoračního programu Vezmi a čti, který už přináší dobré ovoce. Mimo tento program bude každý rok nebo jeho část věnována základním, tzv. iniciačním svátostem. Jedná se o křest, biřmování a eucharistii. Prožívání letošní postní doby je zaměřené na svátost křtu a přípravu obnovy křestního vyznání o velikonoční vigilii.

Slovo „křest“ je dnes zneužíváno jako výraz pro slavnostní prezentaci knih, hudebních nosičů, zvířat a všech možných předmětů. Spíše by se na to hodil původní řecký význam slova „baptízó“, které znamená „ponořit, omýt“. Latina a z ní většina evropských jazyků přejala tento řecký výraz pro ponoření, jako ponoření do Krista. Čeština spolu s některými dalšími slovanskými jazyky užívá slovo křest právě v tomto jednoznačném významu: ponoření do Krista, vkristění, připojení ke Kristu.

Jak říká svatý Pavel, křtem jsme srostlí s Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. V něm umírá starý člověk, otrok hříchu, pro nový život s Bohem a v Bohu. Jde o překročení pouze biologického života k životu, ve kterém se spolu s Kristem podílíme na tom, co dělal on. Právě to je naše vlastní povolání, které jsme přijali křtem. Víme o tom? Nějak z povzdálí asi ano, ale je to programem našeho života? S odvoláním na dnešní liturgické čtení o Mojžíšovi bychom dnes mohli klidně použít jeho slova: Uložte si to do svého srdce a do své duše, přivažte si to jako znamení na svou ruku, jako značku mezi oči. Jste na rozcestí. Kudy chcete jít? Požehnání se vztahuje jen k jedné cestě. Tuto cestu pro nás dnes vyjadřuje Kristův kříž – nástroj jeho vydání se druhým i symbol vítězství, ke kterému se hlásíme.

V evangelním úryvku říká Ježíš i nám: Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane!, vejde… To není vyhrožování, to je povzbuzení, abychom nepromarnili to, čím jsme byli obdarováni. Abychom rozlišili rozvážnost od pošetilosti. Aby dům našeho života vítězně obstál v jakékoli myslitelné nepřízni zla.

Milí přátelé, všechny tyto úryvky jako by ukazovaly k bodu našeho ponoření do Krista, k našemu křtu. Křtem jsme ke Kristu připojeni v jeho životním zápase završeném smrtí, jak to máme před očima celou postní dobu, a rovněž tak i v jeho vítězství nad smrtí, které si připomínáme zvláště o Velikonocích. Křtem jsme skrze Krista připojeni k Otci i Duchu Svatému – Nejsvětější Trojici. Proto jsme křtěni ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

Z toho vyplývá, že pokřtěný člověk už nežije sám pro sebe, ale je zapojený do širší rodiny církve a do odpovědnosti za svět. Křest není pouhým vstupem do nějaké lidské organizace. Nejsme pokřtěni proto, abychom se dostali do nebe, ale proto, abychom byli spojeni s Kristem v jeho chvále a oslavě Otce a v jeho úsilí o spásu světa. Abychom v sobě měli stejné smýšlení, jaké měl Ježíš Kristus (Flp 2,5).

Být křesťanem je povolání. Nejvýznamnější povolání, jakého se nám dostalo (sv. Pavel). Občas dostávám dopisy od dětí. Loni mě jeden z nich udělal obzvlášť radost. Byl podepsaný slovy: křesťanka Monika. Aniž bych chtěl snižovat jakékoli akademické tituly, právě tento titul je nejvznešenější.

Milí přátelé, co udělat pro to, abychom o velikonoční vigilii byli s plným vědomím schopni obnovit své křestní vyznání? Možná začít tím, že najdeme svou křestní svíci a každý den ji zapálíme, abychom se u ní pomodlili. Jistě nám přiblíží Krista. V modlitbě můžeme také objevit její duchovní symboliku, aby se nám stala blízká. A věřím, že když si ji potom přinesete na velikonoční vigilii do kostela, bude jiná. A tím nemám na mysli fakt, že bude kratší. – Kdo křestní svíci nenajde, ať si pořídí jinou.

A co byste řekli nápadu dát si do bytu kropenku, aby nám tak jako v kostele připomínala náš křest? A vždycky, když se budeme svěcenou vodou žehnat, říct třeba: Já, Petr, jsem byl pokřtěný ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

A vy, rodiče a prarodiče, víte, kde jsou uloženy křestní roušky vašich dětí nebo vnoučat? Co kdybyste jim pomohli přiblížit jejich význam?

A ještě jeden námět: Proč se nevypravit na pouť do kostela svého křtu?

Další možnosti aktivního a hlubšího prožití postní doby a Velikonoc nechávám na Vás. Může vám také poradit váš duchovní správce, řadu námětů je možno najít na internetu.

Přesto chci ještě zmínit jednu věc, kterou považuji za velmi důležitou. Je to pozvání pro vás všechny. Přijďte prosím prožít Velikonoce do kostela. Tím myslím prožít obřady Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a velikonoční vigilie, které tvoří jeden celek, jednu bohoslužbu. To není příprava na Velikonoce, ale všechno je to součástí jediného velkého svátku Velikonoc. Pozvěte k jejich oslavě také své děti jakkoliv staré, pozvěte ty, jimž jste za kmotry, pozvěte své známé, své sousedy, kteří jsou jen pokřtěni a znají pouze půlnoční bohoslužbu o Vánocích. A vy, děti, malé i velké, pozvěte své kmotry k účasti na velikonočním třídení a celý půst se za ně modlete. A modlete se i za všechny, které ke společnému prožití Velikonoc oslovíte.

Milé sestry a bratři, nakonec ještě jedna prosba: Během postní doby přijměte svátost smíření, abyste mohli s čistým srdcem prožít jedinečnost svého křtu.

K tomu vám všem ze srdce žehnám.

Váš biskup Vojtěch


Prohlášení biskupů k současné situaci v naší společnosti

(83. zasedání ČBK, Praha 25. – 26. ledna 2011)

Vážení spoluobčané,

při prvním zasedání ČBK v tomto roce jsme si daleko silněji než kdy jindy uvědomili svou sounáležitost s občany našeho státu, kdy v situaci, ve které se všichni společně ocitáme, vede nás křesťany příkaz lásky k Bohu a k bližnímu k tomu, abychom Vás oslovili ve skutečném zájmu o dobro celku.

Po listopadu 1989 jsme byli všichni nadšeni svobodou. Po půlstoletí života v diktaturách jsme se radovali z obnovené demokracie. Bylo pak dosaženo mnoho pozitivních výsledků. A pozorný člověk je nemůže přehlédnout. Postupně se ukázalo, že se ne vždy dovedeme ve svobodě pohybovat a demokracii náležitě používat. Náš život se začal deformovat tím, že se mnozí zabývali vlastními zájmy a výhodami a zanedbávali, co je společným zájmem. Mnozí soudí, že demokracie zklamala. Není tomu tak. Dnešní stav naší země není způsoben jejím demokratickým základem a rámcem. Ale mnohá politická jednání byla znemožněna, protože se věcná jednání změnila v nátlakové akce namísto argumentů.

Jsme tím zneklidněni, ale nepodléháme ani náhlým emocím, ani panice. Snažíme se vidět cestu, po které je možné vyjít. Nutnost reforem je všem jasná. Vidíme i základní ochotu k nim přistoupit. Proto prosíme každého jednotlivce, aby si uvědomil svou zodpovědnost a povinnost k celku. Je třeba správně nazvat problémy v jejich celospolečenském dopadu, vést o nich věcný hovor, nikoli spor jednotlivých zájmových skupin. Patrně dojde k tomu, že všichni budeme muset něco obětovat – bez vzájemného zájmu o druhé se společnost rozpadá.

Upozorňujeme, že je na pováženou, jak se jedná v běžném životě, a zvláště, jak jednají ti, kteří mají být vzorem správného jednání. Je na pováženou, když: mluvčí lékařů vyhrožují postihem pacientů a považují je za rukojmí svého nátlaku; právníci často přestávají hledat spravedlnost a znevažují sám pojem zákonnosti; soudci se obávají rozhodovat a protahují spory do nekonečna; někteří učitelé se více zajímají o své platy než o výsledky školství; někteří rodiče se nezajímají o své děti, ty jsou pak zanedbané; ztrácejí kredit ti státníci, kteří se zabývají populistickým sebevynášením a neřeší skutečné problémy; pracovníci médií popisují mnohé spory neúplným a někdy i bulvárním zpravodajstvím; v běžném životě sobecky škodí jeden druhému nekvalitní prací, přemrštěnou cenou, nezaplacením, zadržením mzdy atd. Je však nutné dodat, že příčinou těchto jevů je celkový morální úpadek společnosti, jehož důsledkem je i rozpad a krize rodiny spolu s radikálním demografickým poklesem. Bez řešení problémů těchto základních lidských pilířů a respektování zásad desatera samotné navržené reformy nepomohou!

Cesta ke spokojenému životu, k bezpečí, ke vzájemné důvěře je však otevřená. Měla by být postavena na právním řádu a jeho ukázněném dodržování, na vzájemné celospolečenské shodě a na opravdovém zájmu jednoho o druhého.

Kéž Bůh provází na této cestě všechny lidi dobré vůle.

Biskupové Čech, Moravy a Slezska


Náměty a připomínky k podobě těchto stránek můžete zaslat na adresu farnosti chvalkovice@mojefarnost.cz